Talent. Schopný chlápek, jenž klame tělem: mládí… ale podle protokolu. Jan Lipavský je ministr zahraničí par excellence. Navzdory Zemanovi. Zato v jeho vládě to byla extra „kvalita“. Pamětníci vědí: „Kato“ Kavan se statisíci v koupelně v ministerském trezoru, k nimž se nehlásil. Ausgerechnet v době, kdy se na MZV rozjely předražené zakázky na rekonstrukce ambasád. S tajemníkem Srbou, jenž seděl… za plán vraždy novinářky Slonkové. S korytem pro milenku, z níž udělal svoji náměstkyni. S ostudou kolem nákupu Grippenů. A s nehodou, kterou zavinil, ale odér lihu sváděl na francovku.
Slyšíte to ticho? Být tak dneska muškou v Lánech! Když nenávist, tak až za hrob. U Zemana jako vždycky. Z mladíka, co teď sklízí úspěch v OSN a za parťáka ho mají v EU i v NATO , mu praská trubka. Paní Černochová nás v souvislosti s Ukrajinou okřikuje: „Zeman je teď náš, nechte ho být!“. Nenecháme, milá paní. Byť nevíme, co za dohodu na Pirátovi Lipavském obětoval v Lánech premiér, ale tady světil účel prostředky. Zůstat volba na zlém starci, jenž před nedávnem zradil zemi, nevyšla by nová hvězda. Lipavský jí bezesporu je. Nech si chutnat, Miloši!
