Strach

Mají strach. Že bude „dobrej“. Že řekne plán, jak přežít Rusa. Že zklidní zemi. Že přijdou o kšeft: o demonstrace za rubly a kompars zmatených, co jim to hodí. „Nedívejte se na televizi, bojkotujte projev Fialy!“, bubnovali jako šílení na sítích. Ruku v ruce: bolševici s „nácky“ a Babišovy loutky ze sněmovny. Normalizace hadr: zastrašit, zatutlat, zakázat, umlčet. Věděli proč, munice došla: nebreptal politik, promluvil státník. Co udělá vláda. Co musíme my. Jasná řeč pravidel, jak projdem‘ těžkostmi bez rekta Putina. Zazněla jistota, že nejsme ve štychu. Že je stát připraven, byť musíme šetřit. Vy, já, ty. My, jako Evropa. Jíst bůček v trenýrkách a topit do luftu je mantra „vlastenců“, co kašlou na zemi. A program partají, jež chtějí na východ plus řady nul, co táhne na Hrad. Salónní odboráře i zločinec, jenž fňuká u soudu. Tak jo, šup do tepla: last minute do Moskvy je k mání už dneska o páté. Návrat se nekoná. Milerád přispěji! До свидания, трусы!