Vím. Hoří. A je to malér. Univerzálních chytráků ale všude plno. Stejně jako „šmejdů“, co dělají z katastrofy předvolební politiku. Valentova rusácká žumpa. Babišovi ubožáci. Uřvaní tajtrlíci Okamury. A křivá bolševička: rudá Káča. Celá Krupská! Krysy doby, co rády splašky. Špiní všechny. Za cokoliv. Fialu, že (sic!) k ohni přijel v saku. Když Gross letěl k velké vodě, vadily jim ale maskáče. A Babiš po tornádu? Rozjuchané selfie. V troskách s „Ájou“ a ministerským fotografem. I letadel prý hasí málo. Jsou na Ukrajině, kálí krysy, kudy lezou. V malých mozcích blbost kvete: že kus nebe není celé a hrozí srážka nepoberou. A logistice nerozumí. Cizí slovo, co není k „žrádlu“. To žně hrůzy jsou jejich mana. Čím víc ohně, tím větší radost. Zpátky do děr, tady hoří! Kdo má ruce hasí, stěhuje a organizuje pomoc. My v dálce držíme palce a modlíme se. Za konec toho pekla. Až přijde čas, přispějeme. Na tamní domy. Na lesy. Na nový život. A o tom to je…
